Květen 2011

Voyage à Bayonne

16. května 2011 v 20:50 | Hanka
Minulou středu se celá česká sekce na Karnotu sbalila, vyrazila na nádraží a odjela směrem do Bayonnu na pětidenní výlet. Bayonne se nachází v jihozápadní části Francie, u Atlantického oceánu, téměř na hranici se Španělskem. Cesta nám trvala celé odpoledne. Díky Alexovi, který uspořádal anglickou debatu jsme se naštěstí nenudili. Přestupovali jsme pouze v Paříži, kde jsme se museli přemístit na jiné nádraží, takže jsme měli tu možnost se alespoň na chvíli nadechnout pařížské atmosféry.
V noci jsme dorazili do malého městečka jménem Anglet, kde jsme byli ubytovaní v hostelu pro mládež. Společenská místnost se podobala skautské klubovně, dokonce i voněla táborem. Našími hostelovými společníky byli Australani, Britové, Holanďani. Nejkrásnější na tom bylo, že každý večer trávili všichni společně, buď se konverzovalo nebo se kuchtilo něco dobrého k jídlu. Asi 10 min pěšky se nacházel oceán, který jsem viděla poprvé v životě a byla jsem ohromena jeho obrovskými vlnami, které neustávaly a neustávaly. Navíc skoro každý, kdo tam bydlel, byl surfař a před prací nebo po práci chodil surfovat. Takže jsme po celou dobu pobytu potkávali surfaře, ať už ve vlnách, tak ve městě naboso s prknem.
První den v Angletu jsme se vydali s Barčou D., Daním a Alexem na trhy do Angletu. Všude voněla šunka, sýry, všechny možné druhy omáček, zálivek, olivy, ryby,... Nakoupili jsme si všechny různé dobroty a pak jsme jeli do Bayonnu, který jsme si vzápjetí prošli. Později jsme si našli hezkou baskitskou restauraci, kde jsme se usadili k jídlu. Byla tam moc příjemná obsluha, která kvůli nám přemístila stoly tak, abychom společně mohli sedět u okna. Ochutnali jsme baskitskou kuchyni, která je typická pálivými papričkami. Během jídla mě překvapila pohoda úplně všech lidí, ano, byli jsme na jihu. V jednu chvíli vešel pán, zastavil se, podíval se na všechny, kteří v té restauraci seděli, usmál se, pozdravil a všem popřál dobrou chuť. V takovém stylu to probíhalo celou dobu. K odpoledni jsme se vydali do Biarritzu, dalšímu městečku poblíž, které je typické přímořské město. No a večer jsme šli všichni na pláž, kde jsme piknikovali a snědli všechny ty dobroty, které jsme si ráno koupili na trhu.
Druhý den jsme se probudili a bylo krásně - úplně vymetená obloha. Z tohoto důvodu jsme se s ostatními rozhodli trávit den na pláži. Opalovali jsme se, hodiny jsme neúnavně skákali do obrovských vln, jedli nánuky a užívali si pohodu.
Třetí den bohužel pršelo, některým to ale přišlo vhod, jelikož se předchozího dne bitelně spálili... Alex, Vojta, Daní, Barča, paní Součková a já jsme odjeli do Španělského městečka San Sebastian, cesta nám trvala asi hodinu a půl. Chvíli jsme chodili s deštníkama, poslouchali španělštinu a sledovali, jak ve všech restauracích připravují typické tapas, což jsou jednohubky s různými pomazánkami, olivami, rybami, šunkami a dalšími pochutinami. Na každém pultu bylo obrovské množství talířů s těmito tapas, takže se zvenku opravdu nedaly přehlédnout. Později jsme se usadili v restauraci, kde jsme vychutnávali španělské jídlo a hlučné konverzování Španělů. Odpoledne jsme si dali rozchod a já s Barčou jsme šly shoppingovat. Můj poznatek je, že Španělé se oblékají hrozně barevně, zvlášť ve srovnání s černo-šedými Francouzi.
Očekávala jsem špínu a nerozvinutou zemi, ale byla jsem velice mile překvapena. V San Sebastianu bylo všechno hezké, čisté, architektura zanechávala dojem mohutnosti a všechny ženy byly velice elegatně oblečeny - boty, kabelka a deštník ladili úplně u každé. Zapomněla jsem dodat, že v této oblasti velice často prší, proto je zde vyvinuta móda deštníků, prodávají se úplně všude a každný si na na svém deštníku dá záležet stejně jako Ital na slunečních brýlích. :)
Následující den jsme hned ráno vyjeli zpátky do Dijonu. Návrat byl docela tvrdý, přeci jenom, když se člověk pět dní válí a žije stylem "maňana", pondělní škola od 8 h do 18 h není to nejideálnější. Každopádně jsem si uvědomila, že mi jih hrozně vyhovuje, celková pohoda a mentalita lidí, moře velmi uklidňuje a vzduch voní solí, všude samí surfaři... Takže jsem se rozhodla, že jedno období svého života strávím u moře! :)

P.S.: Samozřejmě jsem fotila, stejně jako ostatní, takže v nejbližší době dám fotky do galerie.