Prázdninová cesta vlakem

24. října 2010 v 18:17 | Hanka
V pátek nám začaly prázdniny. Barča Z., Filip a já jsem se rozhodli, že domů pojedeme vlakem. Zjistili jsme si všechny spoje, nakoupili veškeré jízdenky - každou jinde a jiným způsobem, jednoduše jsme kolem toho docela běhali. V sobotu jsme měli vyjíždět v 16h z Dijonu, ráno nám však Filip oznámil, že kvůli francouzským stávkám zrušili úplně všechny vlaky, kterými jsme původně měli jet. S Barčou jsme měly tendence panikařit, Filip nás ale uklidnil, že našel alternativní řešení. Místo Metz, Nancy a dvou německých měst, přes která jsme měli v plánu jet a projít si je, jsme změnili na Besancon a Strasbourg. Původní vlak měl navíc přijet do Prahy až někdy v 19h v neděli, tenhle už v 11h ráno, což bylo příjemné zjištění.
Tak jsme si dobalili věci a v 11h v sobotu jsme vyšli na nádraží. Potřebovali jsme získat jakékoliv razítko od francouzských drah, které by dokazovalo, že naše vlaky byly anulovány, abychom si nemuseli kupovat nové lístky. Na nádraží ovšem panovala taková anarchie, že o nějakém razítku jsme si mohli nechat leda tak zdát. Nasedli jsme tedy do vlaku a jen jsme čekali, co se bude dít. Naštěstí tam byl průvodčí, který nejspíš napůl stávkoval, protože když jsme se mu snažili vysvětlit naši situaci s lístky, pouze odvětil, že mu je to fuk, že je stávka a ať si jedem kam chceme.
Dojeli jsme do Besanconu, kde jsme měli asi 2h do dalšího vlaku. Šli jsme se projít do města, kde byly obrovské trhy přes celé centrum. Dokonce nám vyšlo počasí, takže bylo krásně, foukal docela teplý větřík, díky kterému byl všude slyšet pohyb suchého listí, svítilo slunko. Tak jsme si prošli trhy, ochutnali spoustu sýrů a salámu, pak si ještě zašli na kafe. Pomalu jsme se vrátili na nádraží a nasedli do dalšího vlaku. Nynější průvodčí po nás chtěl vysvětlení , v pohodě ho ale přijal a nechal nás být. Když jsme dojeli do Strasbourgu, už se stmívalo. Prošli jsme si město a nakonec jsme skončili v malé velice příjemné alsaské hospůdce, dali jsme si tzv. "flamenkuchen", což je něco jako pizza, akorát těsto je hrozně teňoučké a na něm je smetana, cibule, špek, případně sýr nebo houby. Náš druhý flame byl sladký, na těstě tedy byla smetana, jablka, skořice. Když nám ho přinesli na stůl, polili jej Calvadosem a před námi zapálili, my počkali, až to dohoří a pak to snědli. Docela efektní. :-)
Asi ve 22h nám jel osobáček, který nás dovezl do jakéhosi německého města, kde jsme měli nasednout na noční vlak, který jel až do Prahy. Zde jsme měl problém s průvodčí. Vysvětlovali jsme jí problém se stávkami, jí to ale nezajímalo. Prostě Francouzi se mě netýkají, ukažte lístky. Filip se jí to pokoušel vysvětlit znova a znova, ona ale chtěla, ať i koupíme nové lístky. A říkala, že na další zastávce nastoupí hrozně moc lidí, takže celý vlak bude kompletně zaplněn. Počkali jsme do další zastávky, kdy se opravdu celý vlak zaplnil, z mého a Barčiného sedadla nás vyhodili dva chlapíci, byli ale sympa a hrozně se nám omlouvali. My tři jsme tedy šli do mezi vagónu a čekali. Po chvíli přišli právě ti dva chlapíci, co nás "vyhodili". Vylezlo z nich, že to jsou Rusové. Díky Filipovi, který mluví rusky, jsme se s nimi mohli bavit. I když byli v přiopilém stavu, vyslechli náš problém s jízdenkami a řekli, ať se nebojíme, že to s tou průvodčí vyřeší. A ať si prozatím klidně sedneme na jejich sedadla. Po chvíli přišla průvodčí a opět chtěla, ať si dokoupíme lístky, v tu ránu se do toho vložili ti Rusáci. Nevím, co všechno jí řekli, nebylo to však zrovna příjemným tónem, ona jen mlčela, bledla a zase mlčela, pak nás tři vzala s sebou, zavedla nás do vagónu, kde nebyl vůbec nikdo a řekla, že tady můžeme spát. Takže jsme měli každý trojsedačku pro sebe a docela luxusně jsme se vyspali. Ráno kolem nás prošli ti dva Rusi a jen se ujistili, že jsme se dobře vyspali, usmáli se, popřáli nám hezký den a odešli.
Pak jsme jeli celou dobu kolem Labe, vedle kterého byly zbarvené stromy všemi různými barvami, což bylo moc hezké, takhle jsme dojeli až do Prahy, kde na nás čekal Alex s Michalem, se kterými jsme si ještě zašli na kafe - dlouho jsme se přece neviděli :-) - a já pak nasedla do vlaku směr Olomouc, kde se teda zrovna konal fotbalový zápas, takže když jsem vyšla z nádraží, čekala mě rojnice policajtů se samopaly čekající na zuřivé fanoušky. Ani tramvaje nejezdily. Po nějaké době čekání jsem se však šťastně dostala domů, kde už bylo všechno zase fajn. :-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Michal Michal | E-mail | Web | 25. října 2010 v 0:49 | Reagovat

:) zase jiná cesta domů.. a kudyma příště?? možností je mnoho a budou zrovna alsaské či německé vánoční trhy, když pojedete z dijonu!!!!! parádně krásná možnost se někde cestou zastavit :) teď užívej prázdnin.. v klidu bez fanoušků bohemians a policejní těžkooděnců! měj se fajn

2 cheap dress clothes cheap dress clothes | E-mail | Web | 12. ledna 2013 v 15:56 | Reagovat

This is the third period I came to your blog, I like your blog very much, expectation your further sunny posts.
http://www.speakdress.com

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama