Květen 2010

Voyage voyage

17. května 2010 v 14:40 | Hanka
Minulou středu se celá naše česká sekce sbalila a odjela na jih Franci, do Antibes. Bydleli jsme v jednom hostelu hned u pláže, s balkónem. Hlásili odporné počasí, ale nakonec to nedopadlo zas tak špatně. Je pravda, že nebylo úplně nejtepleji, většinu času ale svítilo sluníčko, takže se někteří odvážlivci i koupali. Celá voyage probíhala tak, že si každý dělal, co chtěl. Já s Terkou, Danem a Alexem jsme se první den vydali do Cannes, kde právě probíhal festival. Byla tam spousta lidí, mnoho luxusních obchodů, limuzín a hlavně slavný červený koberec. Prošli jsme si celé město, sehnali zadarmo lístky do kina. Bohužel řada na to kino byla příliš velká - vedla přes dvě ulice, takže nám film unikl asi o 20 lidí. V centru jsme potkali Tima Burtona, který měl kolem sebe dvě gorily. Gorily ostatně byly úplně všude. Proto dostat se prakticky kamkoliv, kde to vypadalo zajímavě bylo zakázané a samozřejmě hlídané již zmíněnými gorilami.
Další den jsem se vydala do Antibes, na tamní trhy, prošla si obchůdky a staré město. K odpoledni jsem se vyvalila na pláž a četla - Paula Coleha, Vítěz je sám, děj se odehrává v Cannes, tak jsem hned věděla o čem je řeč. :-)
A poslední den jsem ještě s Márou a Kájou šli na pláž, s sebou jsme si koupili spoustu dobrůtek a pak jsme celý den leželi, opalovali se a pojídali.
Jinak jsme s Kájou každý večer chodívaly běhat, což bylo vedle mořského břehu naprosto geniální!!
Jih Francie na mě působí jako úplně jiná země. Lidé jsou jiní, pohodoví, nic neřeší, nálada je jiná. Je to hezké, ale na dovolenou, žít bych tam asi nechtěla. Přece jenom typickou Francii si představuji víc jako střed ne-li sever, je to typem staveb, typem kaváren, typem lidí. Je to taková ta Francie, která je ukázaná v Amélii z Monmartru, Paříž, Lyon, Dijon.
Jinak na cestě zpátky, ve vlaku došlo k menší výměně názorů na SNCF - francouzské dráhy. Jeli jsme ve vlaku, kde seděla ženská a když přišel průvodčí, tak na něj uhodila, že vlak měl obrovské zpoždění, musela jet jiným, a kde si prý může stěžovat. Tak jí to průvodčí začal vysvětlovat, více méně se jí ale vysmíval do očí, pak se k tomu přidal další chlap, potom další a další, až diskutoval celý vagón nad problémem místních drah. Nakonec po průvodčím chtěli vysvětlení, za co vlastně pořád stávkují, a jestli si myslí, že je to normální. Po chvíli poslouchání jsem si pustila do sluchátek hlasitou rychlou hudbu a jen jsem sledovala mimiky lidí, které se s rychlou hudbou také zrychlily. :-)

Co nejdřív hodím do galerie fotky!

Lyon

10. května 2010 v 9:51 | Hanka
Tento víkend, jsem já, Terka, Terka, Barča, Dan a Kuba jeli do Lyonu. Celý minulý týden bylo hnusně a pršelo. Naštěstí nám počasí přálo, protože se v sobotu ráno roztáhlo, svítilo slunko a v neděli, když už jsme seděli ve vlaku po cestě zpátky se zase zatáhlo a rozpršelo se. Lépe to vyjít ani nemohlo.
Nicméně, v sobotu ráno, asi v 7h, nám jel vlak do Lyonu, když jsme přijeli, tak jsme se ubytovali v jednom hostelu, kde jsme měli dva pokoje, které byly moc hezké, s výhledem do ulice. Na snídani jsme si zašli na jakési náměstí, kde jsme si dali croissanty s kávou, bylo přijemně teplo, takže jsme si poseděli i déle, než bylo potřeba. Pak jsme si celý den procházeli Lyon, došli jsme do amfiteátru, kde jsme se všichni natáhli a asi na hoďku si zdřímli za svíticího sluníčka. Celé to bylo takové pohodové, nikam jsme nespěchali, prostě pohoda, klídek, káva. Dokonce jsme procházeli kolem takového malého parku, kde seděl kluk a hrál na saxofon, což byla velká krása! :-)
Večer jsme se tak nějak rozdělili. Já s Terkou jsme šli do takového španělského baru, kde hrála na plné pecky salsa, prostě latinsko-americká hudba a byl tam barman, který míchal nápoje tak, že u toho tančil, házel skleničkama a zase tančil. My jsme s Terkou seděly a při konverzaci nám trnula ústa nad jeho kreacemi, takže jsme to vzdaly a prostě ho jen sledovaly. :-)
V neděli ráno jsem stála na balkóně a pozorovala protější barák. Postupně, jak lidé vstávali, tak vyhrnovali rolety a otevírali okna, v ruce hrnek s kávou, bylo to kouzelné. Když se ostatní vzbudili, tak jsme se šli podívat na trhy, ty byly geniální! Zbožňuju trhy! Proč nejsou v Česku?? :-(
Tam jsme si koupili marocký chleba, taková specialita, který byl tak dobrý, že jsme se ho všichni přejedli a myslím, že nám utkví ještě dlouho v paměti. Pak jsme se pomalým tempem došourali na nádraží, kde se ti, kterým již marocký chleba vytrávil, najedli, ostatní jen napili. Pak jsme akorád nasedli do vlaku a jeli do Dijonu. Jelikož venku slušně pršelo, všichni jsme u tohoto neskonale příjemného zvuku usli.

V galerii je složka s fotkama, později přidám i fotky od ostatních.